Jak jsem se dostal k létání?

Létání je totiž skvělý koníček a již jsem mnohokrát napsal, že je vysoce návykové. Zajímavé je, že se k němu můžete dostat dříve, než se nadějete.

Stala se mi kdysi taková zajímavá věc. Šel jsem něco pracovně domlouvat na letiště v Hradci Králové. Řešili jsme tehdy něco ohledně víkendové letecké akce. Měl to tehdy na starosti Tomáš Kvítek, který je, mimo jiné, i bývalý stíhací pilot a doposud létá na svém vlastním letadle Alfa 96, ale i dalších strojích.

Po ukončení jednání mi nabídnul svezení jeho letadlem nad Hradcem Králové. Létání bylo od malička mým obrovským snem, ale nedostal jsem se k němu, a proto nebylo těžké nabídku přijmout. Odstartovali jsme z letiště v Hradci Králové a letěli nad město. Tomáš mi tehdy nabídl, abych si vyzkoušel pilotáž.

A co myslíte, že se stalo? Chytnul jsem se jak lačná rybka na udici. Do té doby jsem pilotoval letadla maximálně na simulátoru, který jsem měl v počítači. Tohle bylo zcela něco jiného a mohu vám říct, že lepší pocit jsem snad do té doby nezažil. Když držíte v ruce knipl a cítíte svobodu všude okolo sebe, jste pány letadla, v kterém sedíte, tomu se prostě nic nevyrovná. Celý let trval asi dvacet minut a stačil k nastartování mé totální závislosti na létání.

Ihned, jak jsme přistáli, zeptal jsem se Tomáše, který pilotoval, kde bych našel nejbližší pilotní školu. Ten neváhal a doporučil mi Fly for fun, která tam tehdy provozovala letadlo Zephyr 2000 vyrobené firmou Atec a byla schopná zajistit zároveň i pilotní výcvik.

Všechny ostatní před výcvikové požadavky už byly jen otázkou velmi krátké doby a nastoupil jsem do pilotního kurzu. Měl mne na starost velmi zkušený instruktor Leon Likovský, který mi během tehdy desetiměsíčního výcviku předal mnoho informací a dovedností, abych mohl začít létat samostatně.

Po absolvování výcviku jsem začal létat na onom letadlu Zephyr 2000, na kterém jsem prodělal výcvik. Konečně se mi splnil můj sen! Začalo nabírání prvních pilotních zkušeností. Nejprve jsem létal sám a vstřebával vše co jsem si ve výcviku osvojil. Zhruba po nalétaných 20 hodinách jsem se osmělil a jako první pasažéry jsem naložil své syny, samozřejmě jednoho po druhém, protože Zephyr je pouze dvousedadlový letoun a zároveň pilot ultralehkých letadel může vozit pouze jednoho pasažéra. Mladšímu synovi tehdy byly asi 4 roky, takže ještě musel mít autosedačku, aby vůbec viděl z kabiny a zároveň mohl být připásaný bezpečnostními pásy.

Postupně jsem začal rozšiřovat akční rádius svého létání a z Hradce Králové, Jaroměře, ale východních Čech jako takových jsem se začal přesouvat i více severně, takže létání do Krkonoš, Jizerských, ale i Lužických hor se se pro mne stalo příjemným zpestřením mých leteckých cest a výletů.

Samozřejmě že všechno chce svůj čas a tehdy jsem si půjčoval letadlo v Hradci Králové u zmíněné pilotní školy a půjčovny letadel Fly for fun, u níž jsem též absolvoval pilotní výcvik. Po určité době zrušila letecká škola svoji pobočku v Hradci Králové a bylo nutné začít jezdit na letiště Sazená, kde má své sídlo dodnes. To se mi však vůbec nehodilo, neboť z původních 30 kilometrů do Hradce Králové jsem musel jezdit zhruba 120 km za svým koníčkem.

Ačkoliv jsem velmi rád létal na již jmenovaném Zephyru, byl jsem nucen změnit půjčovnu vzhledem k časovým i finančním možnostem. Ale o tom si můžeme říct zase příště.  

Líbil se vám tento článek? Navštivte náš youtube kanál Létám, létáš, létáme nebo naší webovou stránku www.letamletasletame.cz .