Zázrak před Vánocemi

Příběh o kterém vám chci říct se stal těsně před vánocemi, konkrétně 20. prosince 1943 na nebi mezi Evropou a Velkou Británií.

Možná jej můžete považovat za zázrak, ale osobně se přikláním k variantě, že se ukázal skutečný charakter člověka, který se bez ohledu na svůj prospěch a možnost trestního postihu zachoval tak, jak mu jeho přirozenost velela.

V tom čase všude zuřila 2. světová válka a nad Německem toho dne plnily americké bombardéry B 17 svůj úkol. Pilotem jednoho z nich byl i Charlie Brown, mladý americký farmář, jehož snem určitě nebylo válčit v Evropě, ale okolnosti jej k tomu přesto dovedly. Tehdy se vracel s velmi poškozeným strojem zpět na Britské území.

V okamžiku, když opouštěl destinaci svého úkolu, spatřil siluetu letadla, které představovalo pro spojenecké letce smrtelné nebezpečí. Šlo o Me - Bf 109, tedy vyhlášenou stíhačku, která přinášela jedno z hlavních rizik pro tehdejší piloty.

Na Messerchmittu Bf 109 letěl Franz Stigler, pilot německých aerolinií, který byl též vtažen do války proti své vůli. Již tehdy byl letecké eso a v tomto okamžiku se ukázal jeho skutečný charakter.

Když Charlie spatřil německou stíhačku, nepochyboval o tom, že za pár vteřin bude po všem. Mýlil se! Německý pilot, bez ohledu na skutečnost, že mohl stanout před válečným soudem, se rozhodl poškozeného nepřítele odvést do bezpečné vzdálenosti, aniž by jej nějak ohrozil.

Před ukončením jejich společného letu, kdy se Němec musel již vrátit zpět, si piloti vzájemně pokynuli a tím celý jejich příběh upadl v zapomnění. Nebylo divu, vždyť za udržování kontaktu s nepřítelem hrozil oběma letcům přísný postih.

Nakonec se setkali po několika desítkách let a stali se nejlepšími přáteli.

I zde můžete vidět, že člověk, i když jsme jej považovali do poslední chvíle za nepřítele, se může projevit naprosto jinak, než jsme očekávali. A jak bychom se v takové chvíli zachovali my? Položte si tuto otázku a jen nad tím přemýšlejte, protože i dnešní svět nám nabízí mnoho výzev k nepřátelství s lidmi na různých koncích světa. Ale jsou to skuteční nepřátelé? Nebo je to pouze úmysl mocných tohoto světa znepřátelit obyčejné lidi, kteří mají zcela jiné zájmy?

Možná najdete odpověď, že nezáleží na národnosti, barvě pleti či náboženském vyznání, ale především na charakteru konkrétního člověka. Přemýšlejte nad tím, protože jaký bude náš další svět už záleží skutečně jen na nás. A jestli se rozhodneme nezúčastňovat válek, do kterých nás žene někdo, kdo si o sobě myslí, že je mocný díky svému postavení, finančnímu zajištění či jinému aspektu, tak nás do nich prostě nevtáhnou, protože pochopí, že lidé nejsou roboti, ani ovce bez vlastního názoru a nemohou s nimi manipulovat podle svých momentálních rozmarů a potřeb. 

Jestliže chcete poznat příběh obou dvou hrdinů, o kterých jsem vám vyprávěl, pak si určitě přečtěte knihu Zákon cti, kterou napsal Adam Makos.