První přeškolovací a instruktorský let s Tulákem XXL
Když jsem uvažoval o koupi Tuláka XXL, byl jsem rozhodnutý, že na něm budu dělat výcvik, protože jde skutečně o velmi hodné letadlo. V praxi jsem však své rozhodnutí přehodnotil, protože i když můj Tuly je moc hodný, tak co se týče výkonu je poměrně divoch a nedovedu si jej představit v rukou žáka, který je aviatik začátečník, v případě, že mu nedopatřením naloží při rozjezdu plný plyn.
Tady Dušan konečně usedl na levou, tedy pilotní sedačku v Tulym. Někdy ta selfie zkreslují nebo jsou v zrcadlovém zobrazení, ale tady je to zachyceno pravdivě.
Řekl jsem si, že si Tulyho přednosti a výsady budu užívat pouze jako spotřebitel, potažmo jen při přeškolení někoho z přátel a kamarádů. A právě k tomu došlo nedávno, kdy se můj kamarád a aviatik Dušan rozhodl, že by chtěl pokusit ostruhu.
Ono totiž mnoho pilotů je poměrně hodně vylétaných na příďovém podvozku, ale jak se posadí do letadla s ostruhou, rázem mají pocit, že nic neumí. Stejné to bylo u mě a věřím, že jsem nebyl ani první, ani poslední, kdo to takto cítil.
Tuly je moc hodný ve všech fázích letu, ale co se týče pojíždění, člověk musí být opatrný, protože právě jeho ostruha z něj někdy dělá poměrně vzpurného jedince, když se jej snažím přesvědčit k zatáčce vpravo. Zrovna nedávno jsem si všimnul, jak mne nechápavě a s úsměvem pozorují dva piloti, když jsem pojížděl a v zápalu boje, abych prostě zatočil vpravo na dvanáctimetrovou dráhu (na šířku), jsem z ní kus vyjel, protože Tuly prostě nechtěl zatáčet. Je pravda, že kdo nevyzkoušel, nepochopí. Nicméně toto jsou drobnosti zastíněné těmi lepšími vlastnostmi letadlo, takže se již opakuji, že každý let je pro mne skutečná radost.
Tak si na sebe postupně zvykáme a zkušenost pro mne je to i v případě přeškolování, protože právě pojíždění musím dávat velkou pozornost, aby každý, kdo bude chtít Tulyho pilotovat, uměl nejprve bezpečně a s jistotou pojíždět po letišti v rámci zachování bezpečnosti.
Proto jsem se i rozhodl, že Dušanovo přeškolení proběhne na letišti Ražňany, kam občas létáme s Vipery z Bidovec a jde o poměrně široké letiště s dvěma souběžnými dráhami v celkové šířce 100 metrů, což umožňuje poměrně bezpečné manévrování i pro úplného začátečníka na ostruze.
Naštěstí Dušan je velmi šikovný a aspoň má odpověď, po kom je jeho syn Erik, který létá na stroji F16, tak talentovaný. Nicméně i v Dušanově případě bylo nutné nejprve pojíždět a vyzkoušet si i přerušený vzlet, aby si postupně zvykl na řízení letadla během všech fází startu i přistání.
On totiž Tuly vyžaduje skutečně okamžitou reakci nohou jak při rozjezdu, odpoutání i rozletu, tak při přiblížení a přistání, což Dušan poznal velmi brzy. Při prvním startu se mu Tuly trochu rozkličkoval, ale díky širší dráze nebylo třeba přerušit vzlet. Po zvednutí ostruhového kolečka jsem Dušana pobídl k přidání plynu do plna, protože v tom případě je již plně funkční směrovka a stroj se snadno udrží v ose dráhy. A následoval poměrně rychlý vzlet.
Během rozjezdu není třeba téměř tahat za řídící páku, protože díky přebytku vztlaku se letadlo velmi pohodlně odpoutá od země. Samozřejmě je dobré mu malinko pomoct, ale opravdu s citem. Pokud se již odpoutávám na plný plyn, pak je dobré zvolit strmější stoupání kvůli využití výkonu, který umožňuje opravdu včasnější dosažení oblohy.
Každopádně, Dušan měl ode mne dlouhodobější přípravu a Tulyho si ve vzduchu již párkrát vyzkoušel pilotovat při našich cestách po východním Slovensku. Sice to bylo vždy zprava a nyní poprvé z místa pilota, což je trochu jiné. Ale jak jsem již řekl, je velmi šikovný aviatik, takže předpokládám, že během našich letošních cest na slety si budu moct na pravém sedadle číst noviny a během přistání točit videa.
Během našeho prvního přeškolovacího dne jsme zvládli 3 starty a přistání, protože není kam spěchat. Třetí přistání bylo již bez mojí asistence, takže věřím, že brzy se vrhneme na nácvik nouzových a bezpečnostních přistání, potom s vypnutým motorem a Dušan půjde na své první sólo na Tulym. Ale nepředbíhejme a můžete si být jisti, že vás zase touto cestou budu o tomto přeškolení informovat.
A jak je patrné z názvu, nebyl to pouze první přeškolovací let pro Dušana, ale též první instruktorský let pro mne a musím přiznat, že jsem se na něj moc těšil a již s předstihem jsem si sedal na pravé sedalo v hangáru či na stojánce a pozoroval svět z perspektivy instruktora, abych dostal pohled před sebe i z této strany.
Jsem přesvědčen, že i Dušan nalezne v pilotáži Tulyho zalíbení a těším se, jak se budeme přetahovat o to, kdo bude dnes velitelem :-) .
Děkuji za vaši náklonnost mému kanálu a mým projektům. Pokud máte nějaký námět na článek, či video, můžete mi jej napsat na e-mail jiri.lexa@letamletasletame.cz
Letu zdar!